Pití čaje má v Japonsku tradici již po mnoho staletí a přikládá se mu obrovský význam. A není jistě neznámé, že tuto tradici sem přivedla obliba takzvané zenové filosofie. Příprava matchi je proto skutečným svátkem a výsledný nápoj se musí opravdu vychutnat, každý detail má skoro až posvátnou důležitost. Samotný japonský čajový obřad nezřídka trvá i několik hodin. Zajímá Vás, jak celý obřad probíhá, jak vznikl a tak podobně? Inu, pojďme se na tuto problematiku podívat trochu zblízka.
Jednoduše řečeno, v Japonsku se k čaji chovají lidé úplně jinak, než je tomu u nás nebo obecně v rámci Evropy, ale to asi není pro čtenáře vůbec nic nového. Nejde totiž „jen“ o nápoj, který se podává k snídani nebo večeři. Pití kvalitního čaje je snad ve všech asijských kulturách velmi důležitá věc, který patří neodmyslitelně k životnímu stylu snad každého člověka a provází jej doslova od kolébky až do hrobu.
Harmonie, klid, mír. Tak přesně to jsou tradiční ideály zenové filosofie, která prostupuje každodenní život mnoha Japonců. A právě díky nim je čajový obřad v této zemi tak jedinečný. Příprava, která je velmi zdlouhavá, tak opravdu stojí za to – a podřízen je jí každičký detail, ať už jde o samotný nápoj nebo rozloučení hostitele a hosta. Vzájemný respekt obou stran, pevné přátelství nebo rodinné vazby, pečlivost. Čajový obřad vypovídá mnoho o japonské povaze, která je nanejvýš typická i v dnešní době.
Vůbec poprvé se o čajovém obřadu souvisejícím s matchou mluví – samozřejmě, pokud vezmeme v potaz dochované záznamy – ve dvanáctém století našeho letopočtu. Právě v této době poprvé matchu do Japonska přivezl jistý Myoan Eisai, povoláním buddhistický mnich, jenž si zamiloval matchu při svém putování oblastí dnešní Číny. Současnou podobu čajového ceremoniálu odráží tradice, za kterou stál čajový mistr Murata Juko, žijící v patnáctém století.
V současném Japonsku se běžně praktikují dva různé typy čajových obřadů – jeden trvá poměrně dlouho, druhý je časově podstatně úspornější. Oba jsou oblíbené, lze je praktikovat jak současně, tak i odděleně. Jaké že jsou jejich konkrétní náležitosti?
Časově nenáročná varianta se nazývá Chakai. Je vhodná tehdy, kdy se na stůl podává svačina nebo obecně nějaké lehké jídlo. Naopak takzvaný obřad Chaji trvá i několik hodin a ke slovu přichází tehdy, když se koná nějaká opravdová hostina, třeba i o čtyřech chodech.
Při těchto čajových obřadech se matcha podává obvykle ve dvou různých formách. Jednou z nich je Koitcha. Kvalitní a poměrně drahá směs práškového čaje, která se podává bez výjimek ve velké čajové misce, která koluje mezi všemi přítomnými – na důkaz, že se nikdo nepovyšuje nad druhé a bez výjimek si velmi váží každého kolem sebe. Zkrátka a dobře, hustý a silný nápoj, který se vychutnává opravdu dlouho. Naopak takzvaná Usucha (nebo též „řídká matcha“) se podává v menších miskách a pro každého hosta je připravena právě jedna porce. Co se podává podle tradice jako první? Ano, tušíte správně. Je to Koitcha.
Kromě toho, jaké druhy čaje se vlastně mají používat, je striktně předepsáno i nádobí, jehož se má využít. V první řadě je to odměrka z bambusu, které se říká chasaku. Další pomůcka z bambusu, takzvaný chasen, tradičně rozmíchává čajový prášek ve vodě. Keramická miska, ze které se matcha pije a v níž se také připravuje, se pak podle tradice nazývá chawan. Může mít mnoho podob – ať už klasiku bez jakýchkoliv ozdob nebo naopak s mnoha ornamenty a malbami. To už záleží na Vás.